Babiš by rád vládl sám bez koaličních partnerů. Do kabinetu přitom ani nemá svoje vlastní lidi
V předvolebních průzkumech vítězí hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš už se vidí jako příští český premiér. Přestože ANO má stále solidní náskok před koalicí SPOLU a dalšími stranami, nestačí mu to na sestavení jednobarevné většinové vlády. K nástupu do Strakovy akademie proto bude potřebovat koaličního partnera či partnery, nebo alespoň jejich toleranci. Potenciální partneři se mu už sami nabízejí, či spíš podbízejí. Háček je však ten, že Babiš je ve vládě nechce, protože chce vládnout sám. A pak tu je ještě druhý rébus, o kterém se moc nemluví. Babiš de facto do své potenciální vlády nemá ani svoje vlastní lidi.
Dokladem toho například je, že šéf ANO do své kampaně ihned zapojil Adama Vojtěcha, kterému před pár dny skončila velvyslanecká mise v Helsinkách. Přitom bývalý ministr zdravotnictví se před lety netajil tím, že s domácí politikou už nechce mít nic společného. Nyní však rychle vyslyšel „tisíce hlasů a proseb“ ke svému návratu. Je to více než výmluvným potvrzením toho, že Babiš neví, komu v budoucnu svěří ministerstva, a osvědčené a prověřené lidi, jako je Adam Vojtěch, nutně potřebuje.
Člověka napadne, jak je možné, že ANO, které má tolik poslanců, ale i vysoce postavených regionálních politiků, nedisponuje takovými osobnostmi, které by mohly řídit některý z resortů. Vysvětlení může být prosté – ANOstraníci zkrátka nemají Babišovu důvěru či ohebnou páteř (jak je v sektě ANO nutné a nezbytné). Nebo jsou zkrátka použitelní jen jako plivači jedu v parlamentu a na sociálních sítích a jejich odborné znalosti a manažerské kvality jsou mizivé.
Rozumím tomu, že lidé v ANO vidí (a doufají), že účast v příští vládě nyní visí poměrně nízko. Nicméně k dosažení hlasovací většiny budou potřebovat hlasy odjinud. Nabízí se jim SPD a Motoristé. O tom, že Okamurova koalice bude v příští sněmovně, asi nelze pochybovat. Bude mít okolo 20 poslanců a bude pomyslným jazýčkem na vahách. A pak tu jsou Motoristé, což je asi stopadesátý pokus Václava Klause o vlivový návrat na politickou scénu. Nyní to s ním vypadá dost nejistě a je hodně pravděpodobné, že skončí jako všechny podobné předchozí pokusy. Ale i kdyby nakonec do parlamentních lavic zasedli, nic to nemění na tom, že ANO chce vládnout samo. Bez koaličních partnerů, kterým by muselo dát podíl na vládní moci.
Přesto si položme otázku, kdo z lidí z Babišova okolí má ministerské křeslo (v případě náležitého volebního úspěchu ANO) jisté. Karel Havlíček a s velkou pravděpodobností ještě Alena Schillerová. A co ti ostatní? Například Radek Vondráček? Ten zoufale touží po ministerstvu zahraničních věcí, přestože o této sféře neví skoro nic a dohání to agilní aktivitou na sociálních sítích. Pak tu je třeba Aleš Juchelka. Je pro Babiše skutečně tak dobrý a potřebný, aby se stal ministrem práce a sociálních věcí? A co třeba Martin Kolovratník, další agilní snaživec pro změnu Pardubic? I on chce být ministrem, a proto dělá na síti X doslova psí kusy. To samé platí pro Janu Mračkovou Vildumetzovou. Zkrátka tito a další Babišovi zaměstnanci jsou schopni a ochotni na sociálních sítích udělat cokoliv, aby zaujali, přitáhli pozornost a hlasy. Přitom o svých schopnostech, názorech či představách o jednotlivých resortech mlčí.
Ale nyní je potřeba získat hlasy a volby vyhrát. Babiš to dobře ví. Že o řadě svých spolustraníků nemá valné mínění a fakticky jimi pohrdá, o tom asi není nutné pochybovat. V minulosti to předvedl už mnohokrát a v případě potřeby je připraven hodit přes palubu kohokoliv. Některým z nich to třeba (po mnoha letech) konečně dojde a odejdou sami. Podtrženo sečteno, bude-li Babiš sestavovat příští vládu, zasedne v ní několik lidí (vesměs z byznysu či oborových kruhů, ale ne z ANO), o kterých drtivá většina našinců ještě nikdy neslyšela. A co hůř, mnozí z těchto potenciálních kandidátů o této své „skvělé“ budoucnosti pod Babišem ve Strakově akademii ještě v tuto chvíli ani nemají potuchy.