Pavel Blažek

Pavel Blažek Zdroj: Profimedia.cz

Martin Bartkovský: Kdo všechno prohraje po odchodu Pavla Blažka z vlády?

Martin Bartkovský

Na konec ministra spravedlnosti Pavla Blažka se dívám jako na odchod legendárního fotbalisty ze hřiště osudového zápasu v posledních minutách. Trenéři tyhle úspěšné matadory občas střídají třeba v osmdesáté minutě, aby si po výborném výkonu užili potlesk tribun. Pavel Blažek odvedl čistě pracovně na postu ministra mimořádný výkon a podobné ovace by si zasloužil. Předvedl ale nakonec tak nesmyslný faul, který na něj zřejmě ještě oponenti nahráli, že odchází ze hřiště se zaslouženým pískotem. Zřejmě do politického zapomnění.

Byl jasným korzárem ve službách Fialova kabinetu. „Gaunerem“ v řadách vlády. Byl to on, kdo s Milošem Zemanem předání moci domluvil. A bylo to předání, vzhledem k okolnostem, nadmíru poklidné. Byl ostrým hochem uvnitř ODS a kryl premiérovi záda, když se straničtí vlčáci sbíhali z různých krajských organizací, aby si z okopávaného předsedy vlády kousek ukousli. A byl také největším pracantem, které koalice SPOLU dokázala na ministerský post nominovat. Končí po velmi komplikované kauze, ze které se může (a v době psaní tohoto editorialu už trochu klube) obrovský mezinárodní skandál napojený na opravdu temné lidi z celého světa.

Vážně by mě zajímalo, jak to celé bylo doopravdy. Chlapík provozující černý trh se po návratu z vězení dostane díky rozhodnutí soudu k zabavené technice, v níž během výkonu trestu a následných soudních tahanic nabyly jeho bitcoiny astronomické hodnoty. A kontaktuje ministerstvo spravedlnosti, kterému se rozhodne v rámci svého pokání darovat miliardu korun. Kolem toho se ale roztočí kolotoč nejasných machinací, které odkryjí, že kromě menšího a méně závadného tržiště jde dost možná i o bitcoiny z opravdu temného místa, kde má ležet až dvanáct miliard. Česká vláda se pak přijetím daru dostala do společnosti mezinárodních gaunerů. A to stálo místo Pavla Blažka. I když si začínám myslet, že rezignoval proto, že ve stínu všech skutečností, které z případu vyplynuly, viděl, že ho prostě všichni zainteresovaní převezli a on teď vypadá jako hlupák. Protože i když ani tady zřejmě neudělal nic nelegálního, celé to vypadá naprosto šíleně, chování bitcoinového dárce nemá racionální opodstatnění a nikdo netuší, kam zmizely ty další miliardy a kde se vlastně vzaly.

Jeho rezignace přišla zřejmě tak rychle i proto, že měl za sebou celou řadu eskapád. I když v rámci průšvihů svého náměstka Antonína Stanislava, v kauze brněnských bytů či na schůzce s Nejedlým nedělal nic nezákonného, průměrnému politikovi z demokratické strany by jen zlomek z toho ukončil několikrát kariéru. Kromě pevné ochranné ruky premiéra se ale Blažek mohl opřít o dobré profesní výkony. To ale tentokrát nestačilo a jeho odchodem prohrává celá řada lidí. Od členů justice přes právníky a advokáty až po liberální vládní poslance ze všech stran, kteří tlačili reformy, jež měly ulehčovat život lidem. Každý, kdo přijde po něm, už bude jen horší. I když bude možná vypadat lépe na tiskovkách a nebude proti němu Milion chvilek svolávat demonstrace.

Pavla Blažka je nesmírně těžké obhajovat. A já vlastně nemám ani takovou ambici. Jen mám pocit, že jeho konec oslavují lidé, kteří netuší, že nebyl jen výhradně zápornou postavou a že to málo, za co lze této vládě dávat kladné body, má v mnoha ohledech v pozadí právě Blažka. Petr Fiala takového člověka bytostně potřeboval, ale z hlediska politického kapitálu si jej už dávno nemohl dovolit. Těch kauz přecházených žoviálními projevy a máváním ruky bylo moc. Pikantní bylo, že se kauza řešila v den, kdy Blažek spolu s ostatními členy sněmovny odhlasovali velkou novelu trestního zákoníku.

Kauzu Blažek, Brno a bitcoiny řešíme na dalších stranách aktuálního Reflexu. V době uzávěrky, tedy v pondělí 2. června, se trochu otřásá vláda a hledá se nástupce. Padají tři jména poslanců z ODS – Eva Decroix, Marek Benda či Karel Haas. Zatímco ta první jmenovaná má pověst liberálky, její činy jsou hodně konzervativní a zcela v linii Marka Bendy, se kterým Pavel Blažek nejčastěji bojoval a vyhrál. Karel Haas je pak jedním z pouhých tří poslanců, kteří hlasovali proti tzv. dětskému certifikátu. Ten má bránit lidem, kteří se dopustili násilného chování či sexualizovaného násilí vůči dětem, v tom, aby s nimi mohli pracovat. Obrázek si tak můžete složit sami. „Gauneru“ Pavlu Blažkovi bych tak při odcházení z politického hřiště opatrně zatleskal, jeho kartičku nebo dres bych si ale nikdy nekoupil.

Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>

Reflex 23/2025