Poučení z voleb v Polsku a USA: Většina médií byla proti Trumpovi a Nawrockému. Voliče to ale nezviklalo
Bylo to jako přes kopírák. Většina médií loni v Americe i letos v Polsku byla kritická k pravicovým prezidentským kandidátům Donaldu Trumpovi a Karolu Nawrockému a jejich výběr při volbách nedoporučovala. Oba se přesto stali prezidenty. Je zjevné, že to, co platilo na voliče v minulosti, se dnes často míjí účinkem. Zaujatosti polských médií si dokonce všímá i hodnotící zpráva zahraničních pozorovatelů na volbách. Zajímavé také je, že v Česku mnohá média i nejrůznější politologové citují z USA i Polska informace, které jsou namířeny právě proti Trumpovi a Nawrockému. Něco podobného platí i pro situaci v Izraeli. O politické situaci v těchto státech tak mnohdy vzniká zkreslený obraz.
Internetový portál Onet.pl patří mezi nejcitovanější polská média vůbec. Proto se jeho texty kdekdo ohání i v České republice. Onet patří švýcarsko-německé společnosti Ringier Alex Springer a v posledních týdnech před rozhodujícím druhým kolem polských prezidentských voleb zveřejnil více než dvacet velmi kritických textů či podcastů o Karolu Nawrockém. Místy to připomínalo posedlost. Plán zněl jasně – Nawrocki nemá být prezidentem. Kvůli některým textům Onetu se chce Nawrocki s vydavatelstvím soudit. Dalším hodně citovaným zdrojem je u nás pak tradičně web wyborcza.pl, což je portál známého deníku Gazeta Wyborcza. Přitom i ten odráží jen část názorů rozdělené polské společnosti.
Z podobných zdrojů doputovali v minulých dnech i k nám informace o tom, že se Karol Nawrocki kdysi jako člen ochranky (tehdy ještě studoval na vysoké škole) údajně podílel na kuplířství, když pomáhal „dodávat“ prostitutky hostům v luxusním hotelu Grand v Sopotech. Nebo že se v říjnu 2009 zúčastnil domluvené bitky fotbalových chuligánů či měl připravit o byt nemocného pána. Spekulace se chvíli rojily i kolem jedné televizní diskuse a užívání drog, zatímco ve skutečnosti si dal Nawrocki ve studiu do úst obyčejný nikotinový sáček.
Na druhou stranu média jako Telewizja Republika nebo časopis Do Rzeczy zase šily do liberálního kandidáta Rafała Trzaskowského. Republika je vnímána jako hodně pravicová, inspirovaná americkou stanicí Fox News a podporující opoziční politickou stranu Právo a spravedlnost, která podporovala právě Nawrockého, i když ten oficiálně vystupoval jako nezávislý.
V pondělí pak zpráva zahraničních pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Varšavě konstatovala: „Polarizace a zaujatost většiny polských médií, včetně veřejnoprávních, omezila přístup voličů k nestranným zdrojům informací.“ To je velmi špatné vysvědčení. Pozorovatelé přijeli do Polska na začátku dubna a sledovali průběh kampaně i samotného hlasování v prvním a druhém kole voleb.
I v České republice jsou léta a většinově přebírány z Polska informace, které straní tamní levici a centristickým probruselským stranám. Stejné to bylo i v souboji liberála Trzaskowského a konzervativce Nawrockého. Vytvořilo to dojem, že Trzaskowski vyhraje, lépe řečeno, že by bylo dobré, aby vyhrál. Pro koho by to ale bylo dobré? Odráží se v tom názory mnoha českých novinářů i politologů. Ovšem polští voliči rozhodli jinak. Prý překvapivě. Překvapivě možná pro někoho, kdo byl předtím masírován nějakou propagandou a neměl do situace lepší vhled.
Obdobnou situaci jsme zažili v případě loňských listopadových voleb v Americe. Terčem kritiky byl v české mediální krajině daleko více republikán Donald Trump než demokrat Joe Biden a pak Kamala Harrisová, která za něj ve volbách zaskočila. Při přebírání informací z USA jsme viděli stejný modus operandi jako v případě Polska. Hrnuly se na nás především ze středolevicových médií, jako je deník The New York Times a jeho web či televize CNN. Pokud bychom uvěřili jejich informacím, tak by se „zločinec“ Trump nemohl stát prezidentem ani v roce 2016, ani v roce 2024. Opak byl pravdou, voliči podobné rady většinově ignorovali.
Pozoruhodné je, že levicovější a aktivistické názory se přebírají ze zahraničních médií v Česku i v dalších důležitých případech. Pokud jde o Evropskou unii, tak se umanutě cituje především proevropský web Politico. U Velké Británie pak vévodí BBC a hodně levicový The Guardian. Nikoli například konzervativní časopis The Spectator. V případě Německa se u nás šíří věci z centristického Der Spiegel, silně zaujaté veřejnoprávní stanice Deutsche Welle, ne z konzervativního magazínu Cicero, který bere věci s větším odstupem. V případě Izraele je to alespoň o něco vyrovnanější, přebírají se zprávy levicových novin Haaretz, liberálního The Times of Israel a pravici jakoby zastupují názory premiéra Benjamina Netanjahua. Jenže izraelská společnost a politika jsou daleko, daleko diferenciovanější. Na to se ohled moc nebere.
Někdy je pak česká veřejnost překvapena tím, jak někde volby dopadnou. Důvodem je to, že předtím je krmena informacemi, které jsou nevyvážené. Navzdory tomu v Americe vyhrál Donald Trump a v Polsku v neděli Karol Nawrocki. Slyšel snad někdo v Česku o tom, že se pravičák Nawrocki zamýšlel nad výstavbou sociálních bytů?
