Pavel Páral: Bude Babiš bezhlavě rušit? Jeho hloupé změny penzijní reformy jsou předvolební hit
S vyhlášením termínu voleb prezidentem Pavlem se oficiálně a naplno rozjíždí volební kampaň. Vládní koalice bude hájit své kroky a úspěchy, které podle průzkumů volebních preferencí zase tak moc lidí nevidí. Opozice bude slibovat všem modré z nebe, což v Česku zabírá velmi dobře od dob volebního vítězství sociálních demokratů vedenými Bohuslavem Sobotkou v roce 2013. Ti tenkrát vsadili na rušení regulačních poplatků a také na zrušení penzijní reformy schválené Nečasovou vládou.
Sázka na penze se bude letos nepochybně opakovat, přes to, že populistické gesto, na němž se podílelo i hnutí ANO způsobilo při nedávné vlně inflace velké problémy penzijnímu systému. A právě pro ANO má být zrušení klíčových bodů nyní platné Jurečkovy reformy jedním z klíčových lákadel pro voliče.
Místopředseda strany Karel Havlíček tvrdí, že hodlají zrušit dvě nebo tři věci z reformy, s řadou změn však problém nemají. Ale jsou tam dvě až tři věci zásadní. První je věk odchodu do důchodu,“ uvedl Karel Havlíček. Podle něj se nelze spoléhat na to, že lidé budou mít v budoucnu dostatek práce, protože se rozvíjí umělá inteligence a další technologie. Je tedy nutné opět zavést strop důchodového věku v 65 letech.
Dalšími záležitostmi, které bude favorit voleb chtít rušit je zpomalení růstu budoucích důchodů spočívající ve změně výpočtu, která má začít od roku 2026. A také by se mělo zrušit zpomalení valorizace a důchody by se opět měly zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Nikoli třetinu, jak zavedl Jurečka.
To jsou ale klíčové změny, díky kterým se důchodový systém vyhne problémům, které by ho zasáhly už v polovině čtyřicátých let a vedly, masivnímu růstu státního dluhu, nebo k významnému zvyšování daní.
Nyní platná verze důchodové reformy byla přitom už změkčena při projednávání v parlamentu. Dopady tohoto změkčení, ale i porovnání se stavem před reformou obsahuje nedávno zveřejněná studie Národní rozpočtové rady.
Její autor dochází z tomu, že v porovnání s důchodovým věkem podle původního vládního návrhu, který počítal s trvalým růstem důchodového věku podle statistiky analyzované naděje dožití, bude počet důchodců na konci projekce v roce 2074 vyšší zhruba o čtvrtinu, konkrétně o 594 tisíc starobních důchodců. Na druhou stranu počet důchodců s důchodovým věkem zastropovaným na 65 letech podle původních pravidel, k nimž se chce ANO vracet, je vyšší ještě o dalších 291 tisíc penzistů. Nejvyšší počty důchodců přijdou podle studie už v polovině padesátých let, kde by jejich celkový počet dosáhl při zastropování důchodového věku na 65 letech zhruba tří milionů dvě stě tisíc. Při odchodech do penze v 67 letech jsou to necelé tři miliony a podle původního vládního návrhu nepočítajícího s věkovým stropem by to bylo méně než 2,7 milionu penzistů. Vyšší počet starobních důchodců vede logicky k vyšším nákladům na důchody. Stejně jako v případě velkorysejších valorizací a postupného schváleného snižování přiznaných důchodů, které jsou také součástí reformy a pro ANO na odstřel.
Všechny tyto faktory totiž vedou k různému náhradovému poměru, tedy poměru mezi průměrnou penzí a průměrným hrubým platem. Ten by měl v případě mužů podle schválené reformy klesnou ze současných 47,5 procent do roku 2034 na 44 procent a poté až na 43 procent. V případě žen, které dosahují nyní náhradového poměru zhruba 44 procent je pokles ještě silnější. Po roce 2060 by se měly zase nůžky mezi mzdou a penzí přivírat. Bez reformy neboli po Havlíčkem ohlášených zrušení klíčových opatření by si penzisté určitě pohoršili méně, ale někdo by to musel zaplatit.
Schválená reforma dle konečné parlamentní verze oproti scénáři bez zvyšování důchodového věku a bez sníženého zápočtu příjmů generuje výrazně nižší deficity důchodového systému než v případě ponechání starých pravidel. Nebo v případě rušení schválených změn vychází maximální deficit 3,5 procenta HDP, tedy v dnešních cenách zhruba tři sta miliard korun. Podle schválené reformní verze je to zhruba 1,5 procenta HDP, tedy asi 130 miliard korun, které bude třeba najít v jiných zdrojích rozpočtu, nebo na dluh.
Je skutečností, že Babišovo hnutí zatím žádné konkrétnější představy o budoucí podobě penzí nezveřejnilo a je otázkou, zda kromě rušení schválených změn přijde s nějakými alternativními kroky. Havlíček často hovoří o obnovení druhého důchodového pilíře, který ANO spolu se sociálními demokraty a lidovci slavně zrušilo v roce 2014. Měl by jít o dobrovolné spoření, ke kterému by ale nepřispíval stát, ale povinně zaměstnavatelé, kterým by to zvedlo celkové mzdové náklady. Nakolik by to bylo užitečné záleží na podrobnostech, o nichž nemá veřejnost zatím žádné konkrétnější představy a je otázkou, zda je má někdo v Babišově hnutí. Takže nějaké rychlé rušení reformy po volbách hrozí jen nejistotou pro důchodce současné, a hlavně budoucí, protože stárnutí populace nelze utéct. Jako předvolební hit opozice je tak rušení reformy bez jasné a schůdné alternativy docela hloupé.
